Skoky pro poutníky
Místo, kde nikdo nebydlí. Skoky u Žlutic.
Místo, které bylo poprvé vylidněno po 2. sv. válce při odsunu Němců, podruhé, když noví osídlenci odmítli kolektivizaci, a potřetí, když jediná cesta do vsi byla odříznuta stavbou žlutické přehrady a Skoky spadly do ochranného pásma.
Místo, na kterém ještě teď můžete cítit zoufalství lidí, kteří se stali obětí cizí zvůle.
Místo, kam v minulosti přicházeli poutníci prosit panenku Marii za své uzdravení.
(odtud také spojení "panenko skákavá")
Kostel je vykradený. Možná jste v mediích zaznamenali kauzu, kdy
zloději mědi neváhali a odřízli oba vršky věží kostela motorovou pilou. Jeden
přitom spadl a jako zázrakem pád přežil.
Podrobnější historii a obrázek, jak věže vypadaly, najdete tady.
To, co vidíte nahoře před dveřmi, je baldachýn, který byl původně na zlacených sloupech vpředu nad oltářem.
Zloději vše odřezali, sloupy ukradli, baldachýn však pro své rozměry neprošel dveřmi.
Veškeré krádeže se odehrály až po r. 1989, tedy po otevření hranic (na objednávku).
Při poválečném odsunu opovrhovaných Němců se našel český varhaník, který zahrál chorál na rozloučení. Taky malý zázrak.
Hvězdy oloupaly ruce nenechavců.
----------
Budova u kostela, která nebyla srovnána se zemí horlivými vykonavateli, je někdejší hostinec. Zůstala stát, protože majitelka se odmítla odstěhovat. Nakonec prý spáchala sebevraždu skokem do studny.
K vidění je tu i starý hřbitov a pod kostelem je částečně přístupné podzemí, tak si nezapomeňte baterku.
(fotografům pak doporučuji stativ, aby neměli jako já tak špatné fotky z interiérů, obzvlášť vydáte-li se k večeru, kdy kostel není zrovna zalitý světlem)
----------
Borec nakonec - patří dobrovolnici, která nás ochotně nechala nahlédnout a přidala i výklad.
Jsi dobrý průvodce. Škoda toho kostelíka, musel být moc pěkný. Krásné fotky. Ta bývalá hospoda už je asi na srovnání se zemí, tohle se myslím opravit nedá... a hlavně, všude by to chtělo finanční injekci.
OdpovědětVymazatTvůj průvodce je stejně dobrý jako ty! :-) Zdá se, že svůj výklad podává s nadšením.
P.S. k mým orchidejovým úpravám - určitě bys to zvládla taky. Je to poměrně jednoduché, jestli chceš zkusit, mám dva návody na jednoduché online programy, s kterými si můžeš vyhrát. Těch online programů je víc, ale udělala jsem návody na dva jednodušší, krok za krokem. Zkus to! Link na návody přikládám zde:
OdpovědětVymazathttp://eumenidas.blog.cz/1302/pizac-jak-na-to
(u Pizapu klikneš na odkaz, je přímo v názvu)
http://eumenidas.blog.cz/1302/pixlr-o-matic-jak-na-to
Taky slušná nabídka. Další nabídka online programů je zde:
http://eumenidas.blog.cz/1302/zajimave-programky-na-upravu-fotek
Postup při nahrávání fotek, vybírání variací a ukládání je podobný.
Přeji pěknou zábavu!
Fotky parádní a borec nakonec jakbysmet :)
OdpovědětVymazatMoc krasna prohlidka,takova mista ve me vzbuzuji zvlastni mrazeni,ale takove tajemne mrazeni v zadech a zvidavost,jak to tenkrate asi bylo,jak tam lide chodivali,jak zili a tak,miluji ten pocit a v tu dannou chvili bych tolik chtela vedet vic,je to takove mysticke a tajemne,akor kostel
OdpovědětVymazatNádhera, přesně tak si toto místo pamatuji z doby cca před asi 8 lety, kdy jsem ve nedaleké usedlosti (bráno ovšem vzdušnou čarou) trávila svoji poslední dovolenou s mým exíkem (bývalá manžel). Jelikož exík nebyl právě milý a sdílný, protože už jsme si vysvětlili situaci nynější a budoucí, vypravila jsem se na cyklistický výlet neznámo kam po nějaké turistické značce. Uhoněná a uřícená jsem se dopravila šílenými krpály až k tomuto kostelíku. Okolí a samotný kostel mi vynahradily mé "nastolicování" na celý svět. To jsem zdaleka netušila, že jednou skončím jen nedaleko odtud na západě Čech...
OdpovědětVymazat