"Vodopád" na jinak velmi líné říčce, s velmi neadekvátním názvem Střela.
(Jistě
i ona dokáže ukázat svou bujnou odvrácenou tvář, ale když už se něco
jmenuje Střela, viděla bych to jako mrštnou horskou bystřinu, která
přeskakuje z kamene na kámen, rozprskává se a pění. Toto opravdu není
případ této říčky, která se po většinu roku jen tak neochotně valí
žlutickým krajem.)
Místo, kde bych si mohla vyzkoušet
focení s nastavením délky času jsem tedy úspěšně našla - foto jako
důkaz. Foceno vždy jako momentka a pak na delší čas (se stativem). Učím
se.
Asi by to bylo zajímavější, kdyby někde poblíž usednul nějaký pták, ale protože mému focení vždy asistuje můj malý syn (v ideálním případě ne před objektivem), nic takového není možné.
Pokud si na fotky kliknete a pak mezi dvěma rychle přepínáte, možná vodu i uslyšíte:)
(tedy až zas bude na blogu fungovat lightbox, který mi ode dneška nechodí)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaši návštěvu.