čtvrtek 16. srpna 2018

Židovský hřbitov Všeruby


Kdo hledá, najde. Příště tedy jedině s mačetou, protože sem už žádné vyšlapané cesty nevedou.

Třikrát jsem se ptala dobrých lidí na cestu, vždy mě poslali jen velmi neurčitě. Přitom jsem chodila celou dobu okolo.
Přišlo mi to trochu symbolické, konverze k judaismu je velmi zdlouhavý a nesnadný proces -  obnáší totiž trojí odmítnutí rabínem. Rabín žádost přijme teprve když je přesvědčen o opravdovém zájmu.
Po překonání všech křovisek a dvoumetrových kopřiv se mi otevřel obrázek velmi silný.



 Spodní část není v dobrém stavu.



Vrchní je na tom mnohem lépe.







Atmosféra. Prostě atmosféra. Sedím na hřbitovní polorozpadlé zarostlé zídce. Chvíle, kdy se dokážu soustředit na vlastní dech.
Slunce v pozdním odpoledni rozehrává své hry.


















sobota 11. srpna 2018

Horký den



na Zvíkově. Místo pohádkové, jako stvořené pro dva.




Modré okénko pro pana Foglara





Kde je Zlatovláska?





Locika v noci vyhodí vlasy z okna




Sezame...


Já budu Křemílek a ty Vochomůrka












středa 1. srpna 2018

Nachytala jsem



si světlo zapadajícího slunce...








Letní podvečer... co je víc...









Pod jabloňovou haluzkou







Nemůžeš chytnout pápěří




















sobota 28. července 2018

Ráno s chutí skořice



Drahokamy v trávě







Když Vám den nabídne nečekaný rozměr, nenechte ho odletět.

Houpací síť


Fotka z jara


A teď... na plzeňsko slušný:)