Malé jaro

Dnešní sluníčko... tolik energie:)!  Procházka po lese nádherně pročistila hlavu.
Lehké úvahy o tymiánu a rozmarýnu:).
O tom, jak někdy stačí, aby zafoukal vítr a mimoděk překlopil papír s nápisem "Dnes zadáno",
aby se pod ním objevil nápis "Vítáme Vás".
O tom, že něčí ruka na dveřích čekárny rentgenového pracoviště odloupla ze slova ZAVÍRAT pár písmen (konkrétně Z,A,T), aby příchozím zbylo slovo daleko přívětivější.
Dočtu Malého prince a zarámuju pár vytištěných grafik.

 „Člověk přece nemůže trvale žít z ledniček, politiky, financí a křížovek. 

Člověk to prostě nemůže. 

Člověk přeci nemůže žít bez básní, bez barev, bez lásky.“

- Saint Antoine De Exupéry -

Lenku s Martinem...

... na jejich svatbě:)

Naši milí sousedé...

V červnu jsem měla tu čest nafotit jejich velký den.

Ještě teď mám v uších Lenčin smích. Prostě se tím svatebním dnem nádherně prořehtala. 

A jejich dcerka byla jako cumel.

Lenko, díky za svolení zveřejnit fotky na mém blogu:)

Kitty

...pilná kočka ze satelitu. Myšilov jako fík. A budiž jí ke cti, že myš drapne a spolkne na dva zátahy jak pralinku, jen ocásek jí kouká z koutku šelmičkovské tlamičky, žádné týrání, jak to některé kočky dělají.

 

Její společnost je nám milá a tak jí odpouštíme i zatlapkanou fasádu pod okny a sem tam obstříknutý roh. Mám podezření, že je to spíš kocour...

 

Dnes se přišmrdolila k francouzskému oknu a hlasitým mňoukáním se dožadovala něčeho na zub. Za odměnu mi pak chvilku zapózovala - kdo někdy fotil kočku, tak ví, že to není jen tak - buď nemá náladu a odkráčí, nebo se naopak úporně snaží otírat o nohy a zase nevyfotíte nic:)